Vznik republiky, první kino nebo zamítnutá školka: Blansko v bouřlivém období (1915–1925)

Ilustrační foto
Autor: Zpravodaj města Blansko

Povýšení Blanska na město v roce 1905 odstartovalo novou éru v historii regionu. Seriál historických ohlédnutí napsaný Pavlem Svobodou, původně vycházející ve Zpravodaji města Blanska, přinášíme přehledně na našem regionálním portálu jako čtivý průvodce proměnami města, stavebním rozmachem i atmosférou jednotlivých dekád. Na konci každého dílu mapujícího dané desetiletí najdete odkaz na předchozí a následující dekádu.

První světová válka

V důsledku vyhlášení první světové války byly odsunuty národnostní otázky v Rakousku-Uhersku do pozadí. Český exil v čele s bývalým říšským poslancem Tomášem Garriguem Masarykem, generálem Milanem Rastislavem Štefánikem a diplomatem Edvardem Benešem prosazoval během války u mocností Dohody vznik samostatného státu Čechů a Slováků (Masarykovo a Štefánikovo prohlášení, že Češi jsou Slováci a Slováci Češi, jsme jedno). Tyto události také ovlivnily život občanů našeho města.

Během první světové války bylo na frontu povoláno 502 mužů z Blanska. 60 z nich ve válce padlo a 18 zemřelo na následky zranění a válečných útrap. K uctění jejich památky byl v roce 1924 v parku na dnešním náměstí Svobody odhalen „Památník obětem první světové války“.

Vznik republiky

Významným mezníkem v dějinách Čechů a Slováků byl vznik republiky v roce 1918.

Od roku 1917 až do roku 1919 byl starostou města JUDr. Rudolf Žák.

Velkou starostí města se kromě zásobování obyvatelstva potravinami stalo také řešení situace italských vysídlenců.

Vznik Československa uvítal starosta Žák projevem, v němž se plně postavil za ideály demokracie.

Na území města pokračovalo kladení rour pro vodovod Březová–Brno. Po dokončení tohoto potrubí byl k dispozici veřejný stojan s čerpadlem v Háječku na rozcestí k Dolní a Horní Lhotě.

V roce 1918 došel na okresní školní radu v Blansku požadavek blanenských žen a matek na zřízení mateřské školy. Žádost byla zamítnuta.

24. ledna 1919 obdržel městský výbor v Blansku pokyny okresního hejtmana Remeše k odsunu italských uprchlíků do vlasti. Odjeli vlakem 1. února 1919.

Ve volbách v roce 1919 se starostou města Blanska stal Josef Stařecký. Po jeho smrti v roce 1920 byl starostou města Rudolf Mencler.

V roce 1920 byla udělena licence pro blanenskou Družinu československých válečných poškozenců k tomu, aby ve městě zřídila kino. Toto kino Bio válečných invalidů bylo postaveno v letech 1920–1921 a bylo prvním svépomocným podnikem svého druhu v Československu.

V roce 1920 vyvolal mezi blanenskými občany rozruch projekt stavby železnice z Blanska do Vyškova. Plány výstavby byly dokončeny před první světovou válkou, která však její realizaci znemožnila. V roce 1922 ovšem vzhledem k finančním problémům nebyla stavba opět doporučena.

V roce 1921 byla ustavena akciová společnost Moravský kras se sídlem v Blansku.

Roku 1921 byl založen závod Cyklop, výrobní družstvo kovoprůmyslu (dnes Buse, Masarykova 403/9). Vyrábělo se zde nemocniční zařízení, železný a mosazný nábytek, sací koše a jiné zboží.

Stavba sokolovny byla započata v roce 1922. Provedl ji místní stavitel Josef Jalový, stavebním dozorem byl pověřen František Křenek. Otevřena byla slavnostně 9. června 1923 a měla velký vliv na sportovní, kulturní a společenský rozvoj města (dnes Penny Market).

Blanenský Sirotčí spolek byl v roce 1922 přejmenován na Okresní péči o mládež. V roce 1923 byla postavena na Mlýnské ulici budova Okresní nemocenské pojišťovny a zde zřizuje Okresní péče o mládež Dětský domov Blansko pro 12–15 dětí.

Velkou událostí se pro město stala Krajinská výstava v Blansku v červnu 1923. Z této výstavy bylo zřejmé, jak bohatá byla činnost ve všech oblastech života města.

Starostou města Blanska byl v letech 1923–1939 JUDr. Karel Rodkovský. Za dobu jeho starostování prošlo Blansko řadou proměn.

Brněnský financiér založil u nádraží Blansko-Macocha na pozemku ČSD v roce 1925 kamenolom. Lom byl v roce 1926 rozšířen a jeho vlastníkem byl Ing.Milan Vuletič.

V roce 1925 byla postavena Masarykova osada ministerstva pošt. Lidově byla nazývána „Sanatorka“. Využívala se jako ozdravovna pro děti poštovních zaměstnanců z celé republiky. K této budově náležel za malým lesíkem postavený bazén. Budova stávala na dnešní ulici Východní.

V roce 1925 bylo v Blansku 12 automobilů.

Další článký ze série:

Blansko 1905–1915

Blansko 1925–1935

_{Článek byl převzatý ze Zpravodaje města Blanska se souhlasem vydavatele. Titulek je redakční}