„Proč zemědělci protestují?", vysvětluje Petr Poláček

Ilustrační foto
Autor: stock.xchng

1. Špatně implementovaný Green Deal = ztráta konkurenceschopnosti zemědělců, opatření vycházející z Green Dealu mají destruktivní dopady na evropské zemědělství.

Kvůli těmto opatřením mají zemědělci vyšší náklady a ztrácejí konkurenceschopnost proti dovozcům zemědělských plodin či masa, kteří nejsou podobnými povinnostmi svazováni.

Jedním z hlavních problémů je: - tlak na snižování stavů dobytka kvůli emisím metanu - vyčleňování půdy mimo produkci - technokratické nastavování limitů a kvót, např. na používání hnojiv a přípravků bez ohledu na konkrétní podmínky - celkové omezovaní produkce v EU Úbytek zvířat v Evropě k celkovému snížení emisí nepřispěje, když se nesníží poptávka po mléce a mase. Ty se do Evropy budou dovážet s ještě horšími dopady na klima, než jaké by představoval místní chov. Chápeme, že je třeba bojovat proti změně klimatu, ale odmítáme politiku, která ignoruje hlas zemědělců.

2. UK, Mercosur = dovoz komodit včetně levného masa z Jižní Ameriky Předsedkyně Evropské komise Ursula von Der Leyenová slibuje ke konci února uzavřít dohodu s Mercosurem (což je sdružení volného obchodu latinskoamerických států).

Dovozy z Mercosuru absolutně nesplňují podmínky, jako máme my v Evropské unii. V jižní Americe mají povolené růstové hormony a geneticky modifikované plodiny, které nejsou v souladu s evropskými omezeními. Zároveň tato dohoda přispívá k odlesňování deštných pralesů v této oblasti, které má za následek zvětšení ploch pro chov dobytka. Dobytek se pak bude dovážet do Evropy pomocí lodí s emisemi skleníkových plynů. Toto považujeme za iracionální a sebedestrukci evropského zemědělství.

Po vypuknutí války na Ukrajině se k tradičním potížím přidaly nové problémy – do Evropy proudí zemědělské komodity z Ukrajiny, která kvůli válce přišla o tradiční trhy. To přispívá k poklesu ceny zemědělské produkce. K tomu proti předválečným letům zdražily energie, pohonné hmoty a hnojiva.

Chceme Ukrajině pomáhat, ale pomáhat je jí třeba k návratu na její tradiční trhy tak, jak bylo i původně zamýšleno a nikoliv za cenu poškození evropského zemědělství.

3. Ceny komodit = zemědělci končí ve ztrátě

Ceny komodit nepokrývají výrobní náklady – drahé vstupy a nízké prodejní ceny. Část zemědělců skončila v roce 2023 ve ztrátě, která je mimo jiné způsobená i dovozy komodit ze zahraničí. Podle našich odhadů máme na skladech o milion tun pšenice více než v minulosti.

4. Nadměrná byrokracie

S novou Společnou zemědělskou politikou přišlo další navýšení administrativních povinností. V České republice pak došlo navíc u středně velkých společností ke snížení dotací cca o 25 %. Přičemž dotace do bývalých států východního bloku včetně České republiky byly již při vstupu těchto států v roce 2004 do EU nižší oproti západnímu bloku.

Od letošního roku dochází dále k navýšení daně z nemovitostí. Vedle toho byl v roce 2023 zaveden systém dálkového průzkumu země AMS – což je satelitní snímkování jednotlivých bloků (polí). Systém byl vytvořen pro potřeby ministerstva zemědělství, jestli zemědělec zabezpečuje nadiktované podmínky hospodaření dle dané legislativy.

Nová Společná zemědělská politika s sebou nese další administrativu a náklady na jejich plnění. Každoročně dochází k navyšování kontrol zemědělců ze strany jednotlivých orgánů a v případě porušení podmínek k dalšímu krácení dotací.

5. Co říct na závěr?

Samozřejmě, že bez dotací lze fungovat, ale muselo by to být v rámci celé EU. Došlo by k razantnímu nárůstu cen potravin, což by žádná vláda ani evropský parlament nerozdýchal – v současné době to není možné. Každý si rád koupí „levné“ potraviny v supermarketu, ale tyto řetězce nemají marži 0 – 5 %, ale 100 – 150 %. V tom je mezi prvovýrobci a obchodníky rozdíl.

Všechna výše uvedená opatření a ceny způsobují postupnou likvidaci zemědělství v ČR. Z tohoto důvodu se zemědělci ozývají – aby nedocházelo k likvidaci výroby potravin v ČR.

Názory některých občanů k zemědělství a k demonstracím, kteří nevědí co obnáší zemědělská prvovýroba, je někdy k pláči. Český občan by měl hájit zájmy České republiky, nezávidět dotace, které vyrovnávají propad v zemědělské prvovýrobě a kromě jiného zabezpečují i údržbu české krajiny. Jsou si toho všichni vědomi.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele Letovického zpravodaje. Fotografie je ilustrační.