Tipy na výlety v Letovicích a okolí, vyrazit můžete pěšky nebo na kole

Ilustrační foto
Autor: Ahmed ツ, pexels.com

Trávník

První zmínka o něm je z roku 1406. V horní části vesnice na kopci stával větrný mlýn. Ve znaku obce je žitný snop, z něhož vyčnívají kosa, hrábě a cep. Po neúrodě v r. 1771 a 1772 a následném hladomoru, kdy jen v českých zemích zemřelo přes 100 tisíc lidí, se rozvinula činnost společných sýpek. Jedna ze dvou sýpek na letovickém panství byla v Trávníku. Zemědělci sem povinně odváděli část osiva. Při neúrodě nebo při živelných pohromách si je pak mohli půjčit.

V Trávníku je na domě umístěna deska na památku Aloise Strážnického. Ten, s dalšími vlastenci, nastražil časovanou nálož v přízemí Lamplotova penzionu v Letovicích, ve kterém byl umístěn domov německé říšské mládeže, Hitlerjugend. Vybuchla 21. září 1941. Strůjci atentátu byli v roce 1943 vypátrání a popraveni. Trávník má pěknou kapličku se zvoničkou a křížem. Od roku 1850 byl součástí Třebětína. Po II. světové válce se stal součástí Kladorub a s nimi v roce 1986 součástí Letovic.

Kochov

Kochov se rozkládá na svahu pravého břehu Kochovského potoka (dnes je na mapách značen jako Kladorubka). Patří sem samoty „Horky" a „Dvorsko" s bývalou hájenkou. První zmínka o vzniku obce je z roku 1274. Domy stojí průčelím k okrouhlé návsi a při potoce. Traduje se, že Kochov býval mnohem větší. Za starých dob v Kochově bývala rychta. K ní náleželo Novičí a Kladoruby. Část vsi patřívala k panství Čtyřicet Lánů a tvořila s několika obcemi zvláštní léno olomouckých biskupů, které r. 1274 biskup Bruno ze Schauenburku dal na užívání Pertoltovi z Romberka (Rumberka). Po roce 1668 Kochov patřil k letovickému panství.

Kostel v Kochově byl postaven kolem poloviny 13. století, jako farní kostel sv. Archanděla Gabriela. Některé části kostela obsahují prvky románského slohu, které svědčí o mimořádném stáří této sakrální stavby. Kolem byl založen hřbitov obehnaný zdí. Ke kochovské farnosti dříve patřily obce Třebětín, Babolky, Novičí, Velká a Malá Roudka, Trávník a Kladoruby. Jejich obyvatelé zde pochovávali až do roku 1848. Kostel dvakrát vyhořel. Poprvé to bylo v roce 1683. Obnoven byl až po 26 letech v roce 1709 a znovu vysvěcen, jako kostel sv. Jiří. Podruhé chrám vy- hořel v roce 1848 a zůstal téměř deset let zříceninou. Peníze na opravu kostela darovali císař Ferdinand I. Dobrotivý a císařovna Karolina Augusta. Požáry postihovaly i domy v obci. Na přelomu druhého tisíciletí byl kochovský kostel opraven. Je filiálním kostelem farnosti Letovice. Je možné jej navštívit při příležitostných bohoslužbách, koncertech nebo při Noci kostelů.

Kamenná svatba

Skalní útvar opředený pověstmi nacházející se asi 7 km od Letovic, v krásné přírodě, ve svahu kopce Ve Vrších, nad turistickou stezkou. S trochou fantazie připomíná zkamenělé koně zapřažené do svatebního kočáru a je od informační tabule na stezce vzdálen asi 180 m. Bývali v minulosti cílem vytrvalejších a zdatnějších turistů. Od letovického koupaliště je Kamenná svatba dosažitelná po červené turistické značce, vedle rybníka, v blízkosti potoka Kladorubky, přes Trávník (dnes součást místní části Kladoruby) a Kochov. V některých místech porušených břehů potoka bylo možné nalézt tzv. otisky třetihorní flóry a fauny. Zajímavou historii mají i místa kterými procházíme.

Podle pověsti svatebčané ze Svárova jeli do kostela ve Vanovicích. Po obřadu se ještě zdrželi v hospodě. Čas ubíhala kuchařka, která připravovala svatební hostinu ve Svárově, nedočkavě vyhlížela svatebčany s obavou, že pokrmy, na jejichž přípravě si dala tolik záležet, vychladnou a ohřívané nebudou již tak dobré. Ve zlosti zvolala: „Bodejž byste tam zkameněli." Ti, co to slyšeli, se hrozné kletby ulekli. Den se již schyloval a svatebčané se stále nevraceli. Vesničané se je vydali hledat. Nikoho ale nenalezli. Jen u cesta čněly velké balvany, které zde dosud nebyly. Se smutkem pochopili, že se neblahá kletba vyplnila. Vždy jednou za sto let se prý kamenné kočáry pohnou, podkovy koní zacinkají, zasrčí jiskry, ozve se veselý výskot svatebčanů. Pak ale opět všude zavládne klid a mír.

Kamenná svatba je dostupná i pro cyklisty. Pro ně je snadnější jet přes Drválovice. Pokud by turistům byl výlet na Kamennou svatbu málo, mohou po červeném značení pokračovat do bývalých lázní ve Velké Roudce. Ty v roce 1839 založil majitel borotínského statku jako klimatické lázně s pitnou a balneo léčbou. Léčily se tu nervové, kožní, revmatické choroby, dna a plicní choroby. Po II. světové válce byly lázně majitelům odňaty a zestátněny. Budovy až do 60. let 20. století využíval k rekreaci zaměstnanců brněnský podnik. Areál lázní postupně chátral, až byl opuštěn. Zachovaly se dva prameny s kvalitní vodou Antoníčkův pramen a Františkův pramen.

Opatovické hradisko

Po červeném značení je možné ještě pokračovat na Opatovické hradisko, které je v nadmořské výšce 513 metrů. Nacházejí se zde zbytky opevnění hradiska vybudovaného před koncem doby bronzové. V 9. století zde sídlili Slované. V pískovcové skále pod hradiskem vytesal sochař, medailér a kreslíř Karel Otáhal reliéfy básníka Petra Bezruče (z roku 1947) a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera (z roku 1950). Pro cyklisty je snazší sem přijet z Borotína po lesní cestě a zpět do Letovic po červeném turistickém značení. Turisté mohou dojít ještě asi po 2,5 km do Velkých Opatovic a zpět domů využít veřejnou dopravu. Délka této trasy je asi 16 km.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele Letovického zpravodaje. Titulek je redakční. Fotografie je ilustrační.